Pálava v krizi?
V krizi středních let? Pravděpodobně jediná dáma, která při oslavě 40. narozenin rozhodně krizí středního věku trpět nezačne, se jmenuje Pálava. Dnes už stálice mezi oblíbenými odrůdami vína byla zapsána do Státní odrůdové knihy České republiky právě před čtyřiceti lety, v roce 1977.
Zaujala mne myšlenka zhodnotit tohle významné výročí právě porovnáním s naší lidskou (a klinicky prokázanou :) krizí středního věku.
| Ruku na srdce, pokud už máte čtyřicítku odžitou, téměř jistě si pamatuje vtíravý pocit, že najednou nemáte dostatek energie, že vás nevysvětlitelně nudí to, co jste doposud rádi dělali, že toužíte konečně zažít pořádné dobrodružství a především, že jste si nesplnili své sny. Jaké sny vkládal při šlechtění do odrůdy Pálava její stvořitel, Ing. Josef Veverka ze šlechtitelské stanice Perná, už bohužel nezjistíme. Jisté ovšem je, že Pálavě se mimořádně daří. Za čtyřicet let se z novošlechtěnce vyšvihla mezi naprosto nejoblíbenější odrůdy vína v naší republice. Mezi udržovatele této odrůdy patří i znojemská šlechtitelská stanice AMPELOS. „Pálavu máme dlouhodobě v udržovacím šlechtění. Probíhá neustálá selekce porostu, abychom co nejvěrněji zachovali parametry odrůdy pro produkci nových oček na množení,“ potvrzuje Lukáš Kylián z AMPELOSu mou domněnku, že Pálava na rozdíl od mnoha čtyřicátníků opravdu žije svůj sen. Dokonalá je právě taková, jaká je. Jako kříženec odrůd Tramín červený a Müller Thurgau si Pálava vybrala od svých rodičů to nejlepší. Aroma, plnost a kořenitost tramínu a svěží kyselinka milerky dávají vzniknout harmonicky vyváženým vínům bez hořké dochuti typické pro silně aromatická vína. Vyhledávané jsou zejména Pálavy s vyšším obsahem zbytkového cukru, který zvýrazní aromatický charakter odrůdy a chuťovou plnost. Zároveň je to právě bohatě rozvinuté aroma růží, muškátu a medu, které dává pocit sladkosti i v chuti polosuchých a suchých vzorků, které osobně považuji za nejvydařenější. Na nedostatek energie si Pálava asi nebude stěžovat ani po kritické čtyřicítce. Vinohradníci ji obecně hodnotí jako odrůdu vděčnou k pěstování, se stabilním vysokým výnosem a nadprůměrnou odolností proti chorobám. Hrozny dokážou bez problémů vyzrát až do výběru z hroznů a na keři dlouho vydrží zdravé. I při vyšší cukernatosti si navíc dokáží stále zachovat odrůdový charakter. A jak je na tom vášnivá čtyřicátnice Pálava s věrností? Původem z Perné u Mikulova, pojmenovaná po chráněné krajinné oblasti Pálava, se s úspěchem zabydlela na celé vinařské jižní Moravě. U nás se jí daří opravdu výborně a místní vinaři se shodují, že sprašové a pískovité půdy Znojemska umocňují kořenitost, tramínovost zdejších Pálav. Z marketingového hlediska by se dokonce vyplatilo Pálavu věrně semknout jen a pouze s Moravou a udělat z ní silnou a jedinečnou značku reprezentující česká vína. Abych završila porovnání s průvodními jevy lidské čtyřicítky: na nudu si se skleničkou Pálavy budete stěžovat jen těžko. Varuji naopak před dobrodružstvím nákupu Pálavy sudové nebo rozlévané jinak než z důvěryhodné lahve. Hroznů této odrůdy je v podstatě nedostatek a vinaři si vzácný materiál hýčkají. Když Pálavu, tak lahvovou. Muškát si kupte zvlášť. "Po čtyřicítce začínáme žít na dobu určitou," tvrdí v povedeném e-článku o krizi středního věku psychiatr MUDr. Petr Hrubeš. Souhlasím, člověk si tak nějak začne vážit života. Teda hned jak překoná ten pocit, že je všechno na prd :). Dneska si dávám skleničku Pálavy, čtyřicátnice, která překonala všechna čtyřicátnická dogmata. Na zdraví! |
12. 6. 2017, Znojmo
text: Petra Pokorná, Vinotrh.cz