Triumf skupiny LAHOFER v Salonu vín ČR 2025
14 pozic ve stovce nejlepších vín České republiky je každoročně rezervováno pro vína ze Znojemské vinařské podoblasti. Neskutečných 8 jich letos obsadila vína skupiny LAHOFER. Pět vín, která se zároveň stala Nejlepší kolekcí vín Salonu vín ČR 2025, pochází z vinařství HANZEL a tři vína jsou z produkce vinařství LAHOFER. „A to se vlastně moc neví, že další dvě vína v Salonu máme za vinařství WALDBERG, které je vyrobilo pro společnost DAVINUS,“ usmívají se společně vinaři ze skupiny LAHOFER, Jirka Lancman a František Kabela. Scházím se s nimi začátkem února ve stylových degustačních prostorách LAHOtéky.
Rozdílnost povah obou sklepmistrů nechává nahlédnout do pestrého zákulisí jejich každodenní spolupráce. Jirka je sebevědomý a zkušený. Rozený vinař, rozvážný, precizní a přitom pokorný. Má za sebou pěknou řádku úspěšných ročníku, ale zdaleka není na vrcholu svých sil. František je o poznání uzavřenější. Jak sám říká, nikam se netlačí, nikde není vidět a je tak rád. Lásku a vášeň pro víno však sdílí společně.
![]() |
Ing. Jiří Lancman Enolog vinařství LAHOFER Narozen r. 1978 ve Znojmě Střední vinařská škola Valtice MZLU, Fakulta zahradnická, Obor vinařství |
Jirko, v úvodu každého rozhovoru s enologem nemůže chybět otázka, jak se k této práci dostal a kdy začal sám víno dělat. Jak tomu bylo u tebe?
Pocházím ze Znojma, kde víno dělá snad každý. Já to svoje první vyrobil už ve 14 letech s výhledem na studia vinařství ve Valticích. Chytlo mě to. Asi by se dalo říct, láska na první pokus. Od té doby je to můj koníček. Hned po vysoké, v roce 2022 jsem začal pracovat jako vinohradník pro společnost První znojemská vinařská. Hrozny jsme dodávali do Znovínu, ale nedalo nám to, a už v roce 2023 jsme zkusili vyrobit první trošku vína. Dodnes si pamatuji, že to byla Milerka, Veltlín, Rýňák, Frankovka, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké, vše z viniční trati Babičák. Zkoušeli jsme prodávat a vyšlo to. Za další tři roky se První znojemská vinařská přejmenovala na LAHOFER. S LAHOFERem jsem tedy jako sklepák od úplných začátků (smích).
Tento rozhovor vzniká u příležitosti mimořádného úspěchu vín skupiny LAHOFER v Salonu vín ČR pro rok 2025, to však není tvůj první velký úspěch v Salonu vín. Jak to po všech těch letech vnímáš a co to pro tebe znamená?
Pokaždé je to radost. Cítím zodpovědnost za práci celé skupiny (pozn. Jirka je hlavním enologem skupiny LAHOFER, takže má mimo vinařství LAHOFER konečné slovo i u finalizace vín vinařství HANZEL a WALDBERG) a o to víc jsem pyšný na úspěch celého týmu, celé skupiny.
Víc než polovina vzorků ze Znojemska zařazených letos mezi 100 nejlepších vín Salonu vín ČR je „od vás“, tedy ze skupiny LAHOFER. O čem to podle tebe vypovídá?
Jednoznačně o stabilní kvalitě. Vína ze skupiny LAHOFER, ať už je to vlastní vinařství LAHOFER, HANZEL nebo WALDBERG se v Salonu objevují pravidelně. Ke všem našim značkám přistupujeme stejně, poctivě a se srdcem. Přitom to není jednoduché. Nejsme pivaři, nás svými rozmary školí každý další ročník.
Co stojí za úspěchem tvých vín? V čem ty osobně vidíš jejich kvalitu nebo spíš odlišnost?
Pro mě je zásadní komunikace s vinohradníkem, a to nejen během kampaně, ale i v průběhu vegetace. Základ úspěchu, základ dobrého vína, je vždycky ve vinici.
Nezbytná otázka: Jaká je tvá oblíbená odrůda?
Jednoznačně Vlašák, Ryzlink vlašský. Jsem odkojený mikulovskými vlašáky, během studií mi učarovaly.
A oblíbený vinařský styl či technologický postup?
Spíš než postup, tak přístup, ten obdivuji na Němcích. Mám rád čistotu, preciznost a důraz na kvalitu. Vzhlížím k moselskému stylu.
Co tvé tvůrčí plány do budoucna? Chystáte se ve vinařství vyzkoušet nějaký nový styl, postup či obnovit některé staré technologie a proč?
Mám pocit, že jsem více méně vyzkoušel již všechno, díky možnostem, které v LAHOFERu máme. Stejně se ale vracíme k tomu, co nám funguje: čistá znojemská vína se svěží kyselinkou. Ve sklepě ve Chalovicích teď budujeme vlastní sektárnu, takže se naše tvůrčí nápady a myšlenky točí směrem k bublinkám. A proč? Šumivá a perlivá vína jsou dokonalým souzněním tradičního postupu a aktuálního trendu. Je v tom velký potenciál.
Kde čerpáš pro svou práci enologa inspiraci?
Jasně, že bych mohl říct ve světe, na veletrzích, na návštěvách u konkurence. Všude tam jsem ochutnal spoustu skvělých vín. Pro mě je ale největší inspirací náš region. Ctím naši vinařskou podoblast, náš nezaměnitelný a nenapodobitelný terroir. Dokonale to tu znám, a i když jsme nejmenší moravská vinařská podoblast, cítím zde velkou diferenciaci a možnost tvorby v souladu se vším, co znojemské vinice nabízí.
Je pro tebe práce i koníčkem?
Je, i po těch letech (smích). Necítím se být vyhořelý. (2x smích)
Který ze tří vzorků vinařství LAHOFER zařazených do letošního Salonu vín je tvoje srdcovka a proč?
Ryzlink vlašský. Nejen proto, že je to moje srdcová odrůda. Tohoto Vlašáku byla velká šarže, 20 tisíc lahví. Ukočírovat také množství, tam se ukáže pravý um vinaře. Jsem hrdý na to, že náš znojemský Vlašák stojí v Salonu po boku těch mikulovských, které obdivuji. Dost možná už je mikulovským podložím trochu „líznutý“. Hrozny pochází z Dyjákovic, tam už vinice pokukují po Pálavě.
A na co obecně jsi ze své práce pyšný?
Na to, že jsme schopni meziročně držet stabilní a velmi vysokou kvalitu našich vín, a to i v nepříznivých ročnících. Samozřejmě ale potěší úspěchy výjimečných vín z dobrých ročníků. Ukázkou je do Salonu taktéž zařazené Rulandské šedé 2022, které jsme zcela neplánovaně sklidili ve výběru z bobulí a kvalitní surovinu přetavili do skvělého vína.
Teď něco na více vážné, odborné rovině. Co z aktuálních témat v oboru vinařství vnímáš jako problém, hrozbu nebo naopak možná jako příležitost?
Cítím palčivost v oblasti řešení spotřební daně na víno. Lidé, kteří to řeší, bohužel opravdu náš obor neznají a vidí jen peníze do státní kasy. Dopad na vinařství ale může být katastrofický. Stále mluvíme o tom, jak se snažíme jít na západ a zcela ignorujeme, že právě vyspělé země západní Evropy nemají na svá tichá vína spotřební daň, a často ani na sekty. Vyspělá Evropa daň na tichá vína neplatí. Vyspělá Evropa podporuje kulturu, včetně té vinné či vinařské, chcete-li.
Možná trochu kontroverzní otázka, ale nedá mi to se nezeptat, koho vidíš na místním trhu jako největší konkurenci a komu naopak držíš pěsti?
Na Znojemsku nevnímám nikoho jako konkurenci. Dlouhé roky tu fungujeme díky VOC Znojmo jako funkční a přínosné společenství. Štve mě nekalá konkurence v podobě dovozů zahraničních vín, často za dotované ceny. A komu fandím? Baví mě Vlašáky od Volaříka a od Kadrnky (pozn. rozhovor vznikl dva dny před náhlým odchodem Jindry Kadrnky). Závidím jim jejich lokální surovinu. Ze znojemských vinařů bych jmenoval Lukáše Halkociho, jeho styl a entuziasmus mi připomíná moje mládí.
Závěrečná otázka směřuje k výhledům na aktuální ročník 2024. Jak v této chvíli hodnotíš vína ročníku 2024 a na co z vaší produkce bychom se mohli těšit?
Díky extrémům loňského léta (horko bez deště a potom povodně) byl začátek, jak se říká „neslaný / nemastný“. Úroda byla nižší, cukernatosti byly nižší a vína se z počátku jevila krátká. Zároveň jsme však z 80 % sklidili zdravé hrozny, a to považuji vždy za dobrý základ. Proto dnes už můžu říct, že opak je pravdou a ročník 2024 bude opět velmi zajímavý. Vína jsou čistá a aromatická. Ve vinařství HANZEL jednoznačně vystupuje do popředí Sauvignon Gris, ve WALDBERGu se skvěle vyvíjí Hibernal a v LAHOFERu mi dělá klasicky radost Sauvignon, Veltlínské zelené a také Rulandské šedé, které jsme rychle sklidili den před povodněmi na vinici u Hájku. Rozhodně se máte na co těšit!
![]() |
František Kabela Enolog vinařství HANZEL Narozen r. 1976 ve Znojmě Střední zemědělská škola Znojmo
|
Františku, v úvodu každého rozhovoru s enologem nemůže chybět otázka, jak se k této práci dostal a kdy začal sám víno dělat. Jak tomu bylo u tebe?
Ve víně jsem kompletní samouk. Po střední zemědělské jsem devět let pracoval ve vinařství Kováč v Novosedlech a tam jsem začal pomáhat s výrobou vína. Chytlo mě to. V roce 2010 jsem jako sklepmistr začal pracovat ve vinařství HANZEL v Miroslavi. Už v roce 2011 jsme měli dvě vína v Salonu vín. V roce 2014 pak přešlo vinařství do skupiny LAHOFER.
Tento rozhovor vzniká u příležitosti mimořádného úspěchu vín skupiny LAHOFER v Salonu vín ČR pro rok 2025, jak sám zmiňuješ, není tvůj první úspěch v Salonu. Jak to i po letech vnímáš a co to pro tebe znamená?
Samozřejmě, že mám radost. Ale větší význam tomu nepřikládám (směje se). Dělám dál svou práci.
Víc než polovina vzorků ze Znojemska zařazených letos mezi 100 nejlepších vín Salonu vín ČR je „od vás“, tedy ze skupiny LAHOFER. O čem to podle tebe vypovídá?
Vína do Salonu vybírá nezávislá odborná komise, takže musela být objektivně kvalitní. Dobře pracujeme s technologiemi. Máme kvalitní hrozny a dbáme na jejich šetrné zpracování.
Co stojí za úspěchem tvých vín? V čem ty osobně vidíš jejich kvalitu nebo spíš odlišnost?
Cením si, že svou práci mohu dělat bez stresu. Je to pro mě koníček. Tehdy máš odlehčené ruce. V Hostěradicích (vína vinařství HANZEL vznikají v novém vinařském provozu v Hostěradicích) mám pro práci skvělé podmínky. Prostředí ve sklepě včetně hygieny dělá hodně. Dobře se ti pracuje.
Nezbytná otázka: Jaká je tvá oblíbená odrůda?
Tramín červený. Mám rád vína odrůdy Tramín v sušší variantě, 6 až 12 g/l zbytkového cukru.
A oblíbený vinařský styl či technologický postup?
U suchých a polosuchých vín rád využívám dřevěné sudy. Skvělá vína vznikají, když necháme část šarže zrát v sudu a část v nerezovém tanku. To vínu propůjčuje ovocnost z tanku a decentí aromatiku dřeva ze sudů. Dobře to funguje u odrůd Rulandské bílé a Rulandské šedé.
Co tvé tvůrčí plány do budoucna? Chystáte se ve vinařství vyzkoušet nějaký nový styl, postup či obnovit některé staré technologie a proč?
Upřímně, vůbec mě nelákají technologie typu kvevri nebo třeba betonová vejce. I když novinkám se nebráním. Chtěl bych se vrátit ke zpracování Tramínu. Mám tu odrůdu rád, baví mě její chuť a vůně.
Je pro tebe práce i koníčkem?
Ano, výroba vína je můj koníček. Baví mne to. Pak to nebereš jako práci a dáváš tomu víc. Není to práce od 7 do 16. O vinobraní, když vzniká víno, jsem tam i 16 hodin denně. A hlava ti jede pořád.
Který z pěti vzorků vinařství HANZEL zařazených do letošního Salonu vín je tvoje srdcovka a proč?
Ryzlink rýnský. Ryzlink je víno králů, šampion mezi víny. (pozn. tento Ryzlink se stal Šampionem celé Znojemské vinařské podoblasti za rok 2024) Vždycky mě těší, když se povede.
A na co obecně jsi ze své práce pyšný?
Jsem rád za každý úspěch, ale nenosím nos nahoru. Často ani nestíhám sledovat, kde všude vína HANZEL získala medaile. Důležité je pro mne, že víno chutná lidem. Proto to dělám.
Který místní nebo zahraniční vinař nebo vinařství je tvým vzorem a inspirací?
Baví mě vína z teplejších podnebných oblastí. Tam místním vinařům závidím jejich vyzrálou surovinu. Mít takové hrozny, věřím, že bych udělal ještě lepší víno. Víc než vinaři, mě ale inspirují lidé, kteří naše víno pijí. Při degustacích vždycky sleduji, co jim chutná a jak víno hodnotí. Tak vím, že víno dělám dobře.
Možná trochu kontroverzní otázka, ale nedá mi to se nezeptat, koho vidíš na místním trhu jako největší konkurenci a komu naopak držíš pěsti?
Nevím (směje se). To vážně neřeším a vlastně mě to ani nezajímá. Jdu si svou vlastní cestou.
Závěrečná otázka směřuje k výhledům na aktuální ročník 2024. Jak v této chvíli hodnotíš vína ročníku 2024 a na co z vaší produkce bychom se mohli těšit?
Loňská sklizeň byla díky povodním extrémně rychlá. Malé bobulky hroznů, kterým chyběla v suchém létě vláha nás zprvu trochu strašily. Nyní se mi ročník jeví jako běžný, o kvalitu vín se vůbec nebojím. Krásně v této chvíli vypadá naše polosuchá Pálava a hlavně Sauvignon Gris, který má už od kvasu mimořádně bohatou aromatiku.
Výběr vín z vinařství LAHOFER a HANZEL zařazených do Salonu vín ČR pro rok 2025 ochutnáte v této kolekci:
Kolekce HANZEL a LAHOFER v Salonu vín 2025 obsahuje:
• HANZEL, Sauvignon 2022, VOC, suché
• HANZEL, Muškát žlutý 2023, ps, suché
• HANZEL, Rulandské bílé 2023, ps, suché
• LAHOFER, Veltlínské zelené 2023, VOC, suché
• LAHOFER, Ryzlink vlašský 2022, ps, suché
• LAHOFER, Rulandské šedé 2022, vzb, polosladké


Znojmo, 26. 2. 2025
Text a foto: Petra Pokorná