O révě vinné se dá říci, že je velmi citlivou plodinou, která se bez chemické či biologické ochrany prakticky neobejde. Šlechtitelé se snaží připravit odrůdy, které by byly rezistentní k houbovým chorobám, které napáchají ve špatně vedených viničních kulturách mnoho škod. Ovšem ty "klasické" odrůdy se bez ochrany prostě neobejdou.
Na tomto místě tak trochu odbočíme a vrátíme se o jeden a půl století nazpět. Tehdy byla zavlečena z Ameriky do Francie velice nebezpečná mšička révokaz, která začala decimovat veškeré vinice. Saje na kořenech, keř oslabí a nakonec uhyne. Během dvaceti let zničila v této zemi na milion hektarů vinic. Na Moravě se poprvé objevila na jihu Znojemska v Šatově v roce 1890 a začala rovněž likvidovat vinice. Jako jedinou účinnou metodou se ukázalo štěpování evropských druhů na americké podnože, které jsou vůči tomuto škůdci odolné. Tak se děje dodnes a mšička révokaz již škody nepůsobí.

Nejvážnějšími houbovými chorobami révy vinné jsou padlí (oidium) a plíseň révy (peronospora), v pozdější době i šedá hniloba hroznů.
Padlí révové se na keřích může objevit již v květnu z přezimujícího podhoubí v očkách révy. Listy jsou kratší, květenství sprchává. Od této primární nákazy vznikají sekundární (konidie), které napadají všechny zelené části rostliny, zvláště pak nezralé hrozny. Napadené části rostlin porůstá bílé až šedé podhoubí. Nejcitlivější k této chorobě je réva zvláště po odkvětu, za vyšších teplot (24-28 °C) a při vyšší vlhkosti (70-95 %). Proti padlí na vinné révě dobře působí zimní mrazy -14 až -16 °C. Obecně je tato "ochrana" proti padlí nejefektivnější, může se použít také postřik.

Plíseň révy se projevuje na listech světlezelenými až žlutozelenými skvrnami či drobnými skvrnkami okolo nervatury listu. Choroba napadá i hrozny, kdy stopečkami prorůstá do bobulí. Co dělat s plísní na víně? Proti plísním pomáhá provzdušnění keře, řez, případně postřik a samozřejmě také volba odrůdy - některé jsou méně náchylné k plísním.

Šedá hniloba hroznů se objevuje při deštivém počasí od doby zaměkávání hroznů, podporuje ji mechanické poškození plodů (obalečem či krupobitím). Hniloba napadá všechny nadzemní části keře, nejviditelněji se projevuje na hroznech, které pokrývá šedými porosty podhoubí.

Na révě vinné si pochutnávají i živočišní škůdci, zvláště pak hálčivec révový, vlnovník révový (způsobují kadeřavost a plstnatost révy) a obaleči. Proti prvním dvěma se zasahuje při rašení révy. Proti obaleči  jednopásému a mramorovanému provádějí vinohradníci ochranu hlavně v červenci.
Výše jmenované choroby a škůdci jsou nejčastější, ale je jich mnohem více. Některé mohou být i fyziologické, kdy chybí ve výživě některý z potřebných prvků.

S chorobami, nemocemi a škůdci révy vinné se spotřebitelé víceméně nesetkají, nejvíce vrásek dělají do čela vinohradníkům. Vinaři, kteří hrozny zpracovávají, vyžadují hrozny zdravé, jelikož plody poškozené některou z chorob se negativně podepisují na výsledném produktu - víně. Postarat se o dobrý zdravotní stav vinohradů není vůbec jednoduché a vyžaduje praxi a zkušenosti. Proto jsou dobří vinohradníci velice ceněni. Ze špatných hroznů se dobré víno prostě vyrobit nedá.