Vínem obvykle rozumíme nápoj vyrobený z révy vinné, který prošel kvašením, a tedy obsahuje alkohol. Ovšem jsou zde i další alkoholické nápoje, u nichž se používá název víno.

Patrně nejznámějšími jsou v našich zeměpisných šířkách vína ovocná. Ta byla rozšířena dříve mnohem více než v současné době. Hroznové víno bylo poměrně drahé, a kdo měl zahrádku a pěstoval ovoce, často si ovocná vína vyráběl doma. Dnes, když je drobné ovoce výrazně dražší než hrozny a hroznové víno je dostupné i za přijatelné ceny, sláva domácí výroby ovocných vín značně poklesla. Nejčastěji se ovocné víno vyrábí z rybízů, jahod, malin, borůvek, ale i jablek, hrušek či třešní, nebo dokonce šípků (odtud staré známé označení: rybízové víno neboli rybízák, šípkové víno, apod.). Ovoce musí být maximálně vyzrálé, aby mělo co nejvíce cukru, který se následně fermentací mění na alkohol. Rozdrcené ovoce se vylisuje, mošt se odkalí a v nádobách uzavřených kvasnou zátkou zabraňující přístupu vzduchu a umožňující naopak odchodu oxidu uhličitého se nechá při pokojové teplotě asi po dobu tří měsíců kvasit. Po ukončení kvašení se víno stahuje popřípadě i filtruje.

Medovým vínem bývá nazývána také medovina, neboli zkvašený nápoj vyrobený ze svařené směsi vody a medu. Pro vůni se často přidává citronová šťáva, skořice, hřebíček a další ingredience. Jedná se o patrně nejstarší alkoholický nápoj, který ve svých dějinách člověk ochutnal. Medovým vínem se mohou nazývat hroznová vína, u kterých se k doslazení použil med. Nejlépe je použít chuťově a aromaticky výraznější odrůdy, aby příchuť medu vlastní chuť vína „nepřerazila“.
„Víno“ se dá vyrobit i z chlebových kůrek, kde je výchozí surovinou ještě samozřejmě voda, pak cukr a kvasinky. Jeho výroba trvá, podobně jako u ovocných vín, zhruba tři měsíce.

Patrně nejslavnějším nehroznovým vínem je víno rýžové. Na rozdíl od hroznového má vyšší obsah alkoholu, který se pohybuje mezi zhruba 18 až 25%, což jej činí ve srovnání s hroznovým vínem výrazně alkoholičtějším. Pravlastí rýžových vín je Japonsko (japonské saké) a Čína (čínské chuang-ťiou). Rýžové víno se vyrábí štěpením škrobů na cukry a ty následně kvasí. Vzdáleně může jeho výroba připomínat produkci whisky či vodky v první fázi, liší se však enzymy, které se při výrobě používají. Rýžové víno se samozřejmě nedestiluje. Výrobou se spíše podobá pivu, ale chuťovými vlastnostmi je příbuznější vínu, a tak se vžil tento název. Saké se stalo známým za druhé světové války, kdy si sebevražední piloti kamikadze dopřáli před svoji poslední cestou kalíšek tohoto nápoje.

Dalšími netradičními víny jsou vína fortifikovaná (s přídavkem alkoholu), jako je například sherry madeira, portské, vermuty a další, o kterých se více dozvíte v našem článku Fortifikovaná vína.