Když ke sklence s tichým vínem přiložíme ucho, neslyšíme vlastně nic. Tichá vína nešumí, neobsahují oxid (kysličník) uhličitý, který musí mít vína šumivá či perlivá.

Ale i tichá vína mají v sobě nepatrný podíl oxidu uhličitého, zvláště ta ještě mladá. Po ukončené fermentaci a případně i filtrování nějaké ty stopy zůstanou a právě díky němu jsou tato vína svěží.
U skutečně mladých vín, zvláště pokud nebyla školena, se na stěnách sklenky objevují kuličky oxidu uhličitého, který posléze z vína vyprchá.
Co je tiché víno? Tento termín se nejčastěji používá při soutěžích, při prodeji, při celních deklaracích. Z tichého vína výrobce neplatí žádnou daň, ze sektu již ano.

Při vyslovení slova víno předpokládáme automaticky, že se jedná o víno tiché. Může být bílé, červené, růžové, slámové či ledové, popřípadě fortifikované.

Někdy se může stát, že otevřeme láhev vína (tichého) a ono začne perlit, z láhve uniká oxid uhličitý. Pokud takové víno nalijeme do sklenky, objeví se perlení. V tomto případě jde o problém a víno můžeme reklamovat. Z nějakého důvodu, a těch může být mnoho, začalo víno v láhvi samovolně kvasit. Pokud jej ochutnáme, cítíme příchuť kvasinek a na dně láhve se obvykle nachází stopy kalu, kterého může být více, jestliže víno v lahvi kvasilo již déle. Na vině je v tomto případě zbytkový cukr ve víně, který se dalším kvašením začal měnit na alkohol a oxid uhličitý. Ale to je již jiná kapitola - vady vína.